Podrobnosti
Čítajte viac
Jsem vážně unavená z tohoto světa a z toho, jak lidé pracují. Už nevím, kolik humanitárních lidí na tomto světě zbývá. Jakmile chcete někomu pomoci, chtějí, abyste nejprve pomohli jim. Není to tak, že by to bylo tak nutné; prostě chtějí věci. Protože si myslí, že si je zaslouží, myslí si, že na to mají právo, aby to udělali. […] Ale ve skutečnosti, když jsem pracovala pro aulacké (vietnamské) uprchlíky a když jsem se musela pokořovat ode dveří ke dveřím a nikdo… Hovořila jsem k hluchým uším a to všechno, a tolik problémů a tolik úplatků, a opravdu jsem si vážně myslela, že pro ně musím udělat stát. […] Například, pokud bychom měli svůj vlastní stát, všichni vegani, meditující, bez problému, nebylo by třeba utíkat, každý by utíkal sám. (Ano.) […] Jen v tomto světě dělají tolik problémů, že nám to nedovolí udělat. Jinak by naši žáci vzali [každý] jednoho člověka. Bez problému. Dokonce i všechny Haiťany, Afričany, vzali bychom je všechny. Bez diskriminace.Photo Caption: Bůh je tak láskyplný ke všemu živému, a tak se nám kdekoli šťastně daří!
