Kdokoli chce, je to jako s lidmi, pokud budou činit pokání a změní svůj způsob na soucitnější, což je více kompatibilní k nebeskému způsobu života, pak mohou jít do nebe. Mohu jim pomoci. (Och.) Ale pokud nechtějí, nemohu je nutit. (Ano, Mistryně.) Lidé, zvířata a bytosti, jsou stejné.
( Sestra má další otázku, Mistryně. ) ( Mistryně, na poslední konferenci, ) Ano. ( se Mistryně zmínila, jak Mistryně spoutala démony, kteří obtěžovali určité lidi. A že by toho Bohové Ihôs Kư nebyli schopni a Pán Čtvrté úrovně neměl dost hodnoty (zásluh), aby je vzal všechny najednou do Čtvrté úrovně. Co kdyby je Pán Čtvrté úrovně vzal? Co by se stalo? )
Ach, zaprvé, pravděpodobně by už nemohl být Bohem Čtvrté úrovně. (Ach.) Nemohl je vzít nahoru, protože nemá dost záslužné síly, aby je vynesl nahoru. Ano? (Chápu.) Musí to být v souladu s Ním, nejen s bohy z Ihôs Kư. Musí to být velká koordinace. Rozumíte? (Ano, Mistryně.) A pokud Bůh nemá dost hodnoty (zásluh), pak to nemůže udělat. (Rozumím.) A i kdyby to udělal, pak by možná démoni převzali moc. (Och, páni.) A pak by to už nebylo Čtvrtou úrovní, stala by se opět světem démonů. (Och.)
Je to zábavný příběh, to vám povím. Protože Ihôs Kư nemůže dostat ty, kteří se zdržují kolem těch a nutí je, aby dělali špatné věci. A Oni nemohou jít a vzít je. Musela jsem to tedy udělat já. A pak jsem je svázala všechny dohromady a odtáhla je zpět. A pak jsem na to všechno zapomněla. Úplně jsem na ně zapomněla. Příliš zaneprázdněna. Víte, o čem mluvím? (Ano, Mistryně.) Netušíte, jak jsem zaneprázdněna. Opravdu nemáte tušení. Pokud bydlíte vedle mě 24-7, pomyslíte si: „Jste ze železa, Mistryně? Jste v pořádku, Mistryně?“
Opravdu, stěží mám na cokoli čas. A pak jsem měla trochu bolesti a požádala jsem o nějaké léky a někdo mi je doručil. Ne ke mně, někam jinam. A pak to někdo další přinesl a někam to zavěsil. A já si pro to šla. Daleko. Chápete, co říkám? (Ano. Ano, Mistryně.) Daleko od mého takzvaného domu. Velmi daleko, velká brána venku. Ale pak jsem to také zapomněla brát. Někdy si vezmu, někdy si to zapomenu vzít a tak bolest opravdu neodchází, tak jsem si myslela: „Ach, nevadí, zapomeň na to.“ A pak jsem na ně zcela zapomněla.
A jednoho dne jsem se najednou podívala ven z mého energetického pole a uviděla jsem je všechny klečet s hlavou dolů a klečící a se svázanýma rukama a všechno. Není to jako fyzické, ale vypadalo to tak. Ano? (Ano, Mistryně.) Představte si třeba zločince, které spoutala policie. Spoutala je pouty. (Ano, Mistryně.) A pak také spoutané nohy, takže nemohli ani stát, takže musí tak nějak téměř dole klečet, klečet se svou hlavou dole na podlaze. Ano? (Ano.) Hlavu sklopenou a to vše. Skoro jako řetězem spoutané ruce a nohy dohromady, takže nemohou ani rovně pokleknout. Chápete, co říkám? (Ano, Mistryně.) Jako by se ohýbali téměř k podlaze, ruce a nohy dohromady s hlavou, která se téměř dotýká kolenou. Dokážete si to představit? (Ano.) Zapomněla jsem a pak jsem se jednoho dne podívala ven a to asi o tři, čtyři dny později. Řekla jsem: „Och? Co to je?“ Protože jsem požádala Bohy… Božstva Ihôs Kư, ochránce kolem mě, aby je odvedli do pekla. Nebo komukoli je odpuštěno, a už učinil pokání, pak půjde do nebe, nižšího stupně nebe, a řekla jsem, toto je poslední šance, kterou dávám.
Pak už obvykle neposkytuji žádnou shovívavost, bylo to už v dubnu a něco. Ale bylo mi jich tak líto, tak jsem řekla: „Dobře. V pořádku. Některé nechte jít do Čtvrté úrovně a někteří mohou jít do pekla, protože nečiní pokání. Polovina by tedy měla jít do nebe a polovina do pekla. Jak to, že se tam stále potloukají?“ Bohové tedy řekli: „Nemůžeme.“ Řekla jsem: „Jen je rozdělte. Víte, rozdělte je. A pak některé vezměte do nebe, některé do pekla.“ Řekli, že nemohou. Řekla jsem: „Proč? Co je špatně?“ Řekli: „Spoutala jste je.“ Řekla jsem: „Ano, ale pak je můžete rozdělit, ne?“ Řekli: „Ne. Nemůžeme. (Páni.) Musíte vyslat nějakou energii, abyste zničila toto společné pouto, jinak to nemůžeme udělat.“ Řekla jsem: „Ach. Můj Bože! (Ach. Páni.) Na co Vás mám okolo?“ Řekla jsem: „Dobrá. Dobrá. V pořádku. Pak to můžete udělat hned. Udělejte to.“ A dokonce je musím i sama rozvázat. Myslím, že to není legrace, ale vypadá to komicky. Způsob, jakým všichni visí takhle, takhle visí dolů. Míním tím, že je to trochu smutná komedie. (Ano.) Nevím, jak to vysvětlit, jak jsem to takto viděla. A na to vše jsem zapomněla. Na mnoho dní jsem zapomněla. Nepamatuji si, na kolik dní, musí to být alespoň čtyři dny nebo týden nebo tak něco. A pak mi je tak líto, že mají hlad a to všechno, a v pekle možná mohou mít alespoň vlastní jídlo nebo cokoli jiného. Tak to tedy trvá několik dní, než je dají dolů do pekla nebo do nebe. A pak tam ještě někteří další zůstali. Řekla jsem. „Co teď? Proč ještě nejsou všichni pryč?“ A Ihôs Kư mi řekl… Také jsem zapomněl. Jsem zaneprázdněn a zapomněl jsem. A Ihôs Kư mi řekl: „Pán Čtvrté úrovně už nemá dost hodnoty (zásluh), aby se o ně postaral.“ Řekla jsem: „Cože? Bože můj, co je to za chlapa! Jak to přijde, že už nemá dost zásluhy.“
Takže řekli: „Mistryně, nedávno jste odpustila mnoha lidem, a mnoho bytostí šlo tam nahoru, včetně zvířat a pekelných bytostí, takže teď je to plné. (Och.) A ačkoli to můžeme rozšířit, ale Pánu Čtvrtého světa už nezbyla žádná hodnota.“ (Páni.) A pak jsem si vzpomněla. Samozřejmě, samozřejmě, hodnotu lze odečíst; nebo lze minimalizovat; nebo lze zvýšit podle toho, záleží. Řekla jsem „Dobrá. Dobrá. Och, můj Bože! A co teď dělat? Slíbila jsem, že jim odpustím. Kdo okamžitě učiní pokání, odpouštím.“ Takže jsem musela přemýšlet, přemýšlet, přemýšlet. A pak jsem řekla: „Dobře. Udělám další „prostor“, jiný malý svět na ubytování některých lidí.“ Řekla jsem: „Dobrá. Není to nebe, ale není to peklo. To není trestající peklo. A tam budete mít jídlo a všechno. Jen tam zůstaňte, dokud to neopravíme; Ano?“ Až Pán Čtvrtého světa třeba znovu získá svou hodnotu (zásluhu). Protože Mu mohu něco dát, ale On nemůže vzít všechno. Chápete, co říkám? Je to jako vitamíny, nemůžete vzít celou láhev a být okamžitě silný. Není to tak. Musíte to brát pomalu. (Ano, Mistryně.)
Nebo dokonce (veganské) koláče, které jsem vám dnes poslala, nemůžete je všechny najednou zhltnout, ne? (Ne.) Takže nějaké zbyly, jež můžete sníst zítra. Ano? (Ano, Mistryně.) To je dobré. Protože, kdybyste snědli příliš mnoho, narušilo by vám to i žaludek. (Ano.) Příliš mnoho sladkostí by vám mohlo dokonce způsobit bolest hlavy. (Ano.) Musíte okamžitě vypít vodu. (Ano, Mistryně.) Pijte čaj nebo kávu a pak také vodu, abyste zředili sladkost, dobře? (Ano.) Řekla jsem vaší kuchyni přes někoho, aby vám udělali ten krém bez cukru, protože koláče jsou velmi sladké. Takže pokud je to příliš sladké, nechutná to tak dobře. Musíme to s tím zkombinovat. A pak to bylo v pořádku? (Ano, Mistryně. Děkujeme Vám.) (Nevšiml jsem si, že v tom nebyl žádný cukr, Mistryně. Myslel jsem, že v krému byl.) Ne. Protože to smícháte s koláčem. Pak se to prostě vyvážilo. (Ano.) Pokud nemáte ten krém, pak by to bylo příliš sladké. Ale nemohu to říct dalším bratrům a sestrám, prostě si budou muset dopřát své štěstí. Nevím, jestli tam vědí, jak udělat krém. Takže nevadí, mohou jíst méně nebo více. Ale mají také to samé jako vy; mají trochu více, více koláčů než vy. Promiňte. Minule neměli. Vidíte? (Ano, Mistryně.) Dobře. Dobrá. To je to, co jsem vám už řekla. Nějaké další otázky?
( Ano, Mistryně. Jak to, že jen polovina démonů činila pokání a zbytek ne? )
Ach, jako lidé. (Och.) Někteří z nich mohou být osvícení, někteří nemohou. (Ano.) A to je to, proč zabili Ježíše. Ne? (Och.) Proto máme Vánoce. Abychom si vzpomněli, jak se Pán obětoval pro lidi. Protože většina z nich Ho neposlouchala. Dokonce Ho zabili. (Ano.) A také mnoho dalších proroků. Přišli na naši Zemi a učili nás všechny dobré věci a chtěli osvobodit vaši duši a pak se jen otočíme a zabijeme Je nebo zradíme. Některé z nich mám také ve své skupině. (Och.) Dokonce nedávno, nový zasvěcený. Je to tak. Život po životě se Mistrovi nikdy nevedlo dobře. Nikdy úplně dobře. Takže se mě neptejte na démony. (Dobře, Mistryně.) Jsou to démoni. Je překvapivé, že se někteří dokonce obrátili a činili pokání. (Ano.) Ve srovnání s mnoha lidmi, kteří se neobrátili k lepšímu a nečinili pokání. (Ano.) A dokonce mi chtěli ublížit. Ano? (Ano, Mistryně.) Nejde o to, že bych si opravdu dělala starosti o svou fyzickou bezpečnost, ale stále musím pracovat. Musím vydržet trochu déle. Pokud mohu. Protože nemám srdce opustit lidi a ostatní bytosti na této planetě. Dobře, lásko, nějaké další otázky? (Děkuji Vám, Mistryně.)
( Mistryně, ohledně osvobození všech duší z jatek, proč nemohly být osvobozeny ty před a během COVIDu-19? )
Ne, neřekla jsem v průběhu COVIDu-19, nejsou osvobozeny; je to proto, že ony nechtěly. (Och.) Ano. Kdokoli chce, je to jako s lidmi, pokud budou činit pokání a změní svůj způsob na soucitnější, což je více kompatibilní k nebeskému způsobu života, pak mohou jít do nebe. Mohu jim pomoci. (Och.) Ale pokud nechtějí, nemohu je nutit. (Ano, Mistryně.) Lidé, zvířata a bytosti, jsou stejné. Některé jsou více otrávené, některé jsou méně otrávené. S méně otrávenými a těmi, které mají nějaké zásluhy v minulém životě, se snáze hovoří. Někteří nemohou být. (Ano, Mistryně.) Nejen během nebo dříve, ale i po pandemii. (Ach. Ano.) Proto život po životě, musí být Mistr, který sestoupí na jakoukoli planetu, aby jim pomohl. Jinak by se už všechny planety staly Nebem. Pak by nebylo třeba, abych sem dolů sestupovala. (Ano, Mistryně.) Nebo by Ježíš sestoupil a už On by byl schopen osvobodit všechny ty duše. Netřeba, abychom tu byli. Pochopili? (Ano, Mistryně.) Někteří jsou tvrdohlaví stejně jako démoni. Vaše otázka předtím o démonech je to samé. Ano? (Ano, Mistryně.) Někteří jsou příliš otráveni ve svých myslích. Nemohou se změnit.
Vidíte Jidáš, (Ano, Mistryně.) zradil Ježíše. A Tomáš pochyboval o tom, zda byl Ježíš vzkříšen. (Ano.) A Devadatta, on byl bratranec Buddhy, vyrůstal s Ním. Ale vždy s Ním soutěžil, už od mládí. A když oba dospěli, a když se stal Buddhou, svět Ho následoval a věřil v Něho. Devadatta stále pokračoval v soutěžení s Ním, jakýmkoli způsobem mohl. Chápete, co říkám? (Ano, Mistryně.) A když mu Buddha požehnal, aby ho uzdravil, on dokonce řekl, že Buddha teď chce být lékařem. Jako by nebyl dostatečně slavný a teď dokonce chce být doktorem. Chápete, co říkám? (Ano, Mistryně.) Buddha natáhl Svoji ruku daleko, chtěl ho uzdravit. Nejen, že neřekl děkuji Ti, dokonce to otočil a zkreslil to, (Och.) řekl, že Buddha se nyní chtěl proslavit jako lékař. To vám řeknu. Dokonce bratranec, což znamená stejné právo v klanu, stejná pokrevní linie. (Ano.) (Ano, Mistryně.) Myslím téměř podobná pokrevní linie a klan, a možná DNA je velmi podobné. (Ano, Mistryně. Ano.) Stále nemá nic podobného Buddhovi. Vůbec nic jako Buddha. Úplný opak. Dobře. Jste spokojeni s mojí odpovědí? (Ano, Mistryně.) Dobře.
